Nesoutěžní, bez nároku na bod.
„Co s námi bude?” Connor ležel Kevinovi na hrudníku a zíral do neurčita.
„Jak to myslíš?” potřásl nechápavě hlavou Kevin.
„Kde se vidíš za týden? Za měsíc? Za pár let? Tohle nevydrží věčně. Až to naši rodiče zjistí...”
„Za týden určitě ještě budeme tady,” řekl Kevin vyhýbavě.
„To ano. Ale pak? Nemůžeme v Ugandě zůstat věčně.”
„Nemůžeme?”
„Já nevím. Nevím, jestli tady chci zůstat.”
Kevin si povzdechl: „Věděli jsme, že to nebude jednoduché.”
Vtiskl Connorovi jemný polibek na čelo. „Vím, že musíme myslet na budoucnost. Ale teď jsme šťastní a na to nesmíš zapomínat. Nenech si to protéct mezi prsty.”
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Hmm, myslet na budoucnost je
Lady Lestrade
Hmm, myslet na budoucnost je důležité, ale stejně tak důležité je užívat přítomného okamžiku. :)
Přesně tak :)
Evangelista biolog
Přesně tak :)
Ano,
tif.eret
carpe diem.
Tak, tak :)
Evangelista biolog
Tak, tak :)