Pod nebem počmáraným elektrickými dráty

Po půvabné kaskádě rybníků u Havlíčkova Brodu a subtilní architektonické vytříbenosti Kutné Hory působí industriální předměstí Kolína jako jizva na jemné kůži. Dojem stísněnosti, který ve mně zanechalo přetékající šrotiště a přelidněné nákupní centrum, se nepodaří odstranit ani malebnému historickému středu města. Ještě chvíli se loudám periferií s továrnami, abych pochopila, že nikde v okolí nocovat nechci.

Na nádraží se ke mně přišourá jakýsi mladík a prosí mě o cigaretu.
"Promiňte, já nekouřím," odpovídám.
"A slečno, je dneska středa, nebo pátek?" pokračuje v rozhovoru.
"Pátek."
"Vážně?"
"Ano."
"Jé, slečno, to jste mi udělala radost, že to zase tak rychle uteklo!"