Co je malé...

Paprsek slunce pronikl oknem a dopadl přímo na květináč.
Protáhla si větvičky. Už dlouho se tu neukázal. Pokud se do toho pustí hned, mohla by stihnout i pár centimetrů.
Zašátrala kořínky v hlíně. Bylo v ní přesně tolik vody, kolik potřebovala, a všechny ty chutné minerály a stopové prvky. Spokojeně nasála, a všechno hned posílala do protomeristémů. Buňky bobtnaly a dělily se v rekordním tempu, výhonky se kroutily a jehličky rašily z pupenů tak rychle, až praskaly jako popkorn.
"Ty si nějak přerostla!" Pokusila se přikrčit, ale bylo pozdě.

Šmik.

Crowley si spokojeně prohlédl svojí bonsay. Neměla ani milimetr navíc.