Pokračování tohoto příběhu: Až budu mít klud.
A navíc trocha trpasličtiny, zatím stále slušná.
Geralt se zachmuřil a chvíli mlčel. Věděl, že má Bruno pravdu, s tou naštvaností se už potkal. Pomoci však nedokázal.
„Co víš o té věci, Bruno?" pronesl tiše.
„Drby idú svetom, tu v horách je akási partyja, taká kumpanija, nič jim neni svate, za cinganie zlata zrobi pry všecko. A dobreho toho moc něbude. Maj v ďurach dilny, robí tam veličo a taky bazmeg," odplivl si. „A co je sicher, ich kapo si řiká Meletya Wintil. Pry ňaky zbludili mág či co, bacha naň, Geralte."
„Tak si na něj tedy posvítíme, děkuji ti, Bruno. A bij, jen když opravdu musíš."
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Tohle bych si klidně dovedla
Aries
Tohle bych si klidně dovedla představit i v originále
Děkuji.
Tlegy
Děkuji. Taková pochvala potěší moc.
Povedené!
Rya
Povedené!
Děkuji.
Tlegy
Děkuji. Od tebe mne to těší dvojnásob.
Super, nové informace! Velmi
Kumiko
Super, nové informace! Velmi dobře popsáno, hrozně se mi líbí hra s mluvou.
Děkuji.
Tlegy
Děkuji. Moc mne to potěšilo.