Řidič mávne na rozloučenou, otevře jim dveře a ony vyrazí na cestu. Dáma s kloboukem sice trochu kulhá, ale i tak mají ostatní co dělat, aby s ní udržely tempo.
Prvních pár metrů jde krásně, jenže pak se objeví první stoupání a Julinka spustí.
Mě bolí nožičky, když míjí parkoviště. Ne, nebolí, Juli.
To není fél, vy jste větší! u odbočky k Botanické. Jo a taky těžší, chápeš?
Já mám žízeň! v tom nejprudším kopci. A my snad ne?
Mně něco spadlo do oka, když se na obzoru ukáže poliklinika. Řasa, Juli, jenom řasa. Nemůžeš sebou chvíli neškubat?
Nemůže. Pomoc!
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit