Nebylo jich málo.
Dobrých - těmi to začalo.
A zlých - těmi to neskončí.
Vítězství i prohry.
Zapomnění i vzpomínky.
Oslavy i truchlení.
Pro jednoho, pro několik, pro mnoho, pro všechny.
Jak málo rozumíme, co to znamená.
První klopýtnutí nebylo naše.
První slib ale ano.
První záchranná mise, plánovaná dávno předtím, než přišel první pád.
První záchvěv strachu jsme necítili.
První závan naděje ale můžeme.
První neochvějná jistota toho, na čí straně je vítězství, se objevila, když Prvorozený přijal prvotní trest.
Nebudeme první... a přesto, každé naše poprvé bude rozhodovat o našem naposledy.
Tenkrát, kdy čas a pořadí nadobro přestanou mít význam.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Každé naše poprvé bude
Aplír
Každé naše poprvé bude rozhodovat o našem naposledy - to je svatá pravda, která vyšperkovala celé i tak pěkné drabble. Dávám do oblíbených.
To je hodně silně sepsáno:
Faob
To je hodně silně sepsáno: poslední dvě věty se svou hlubokou přesností zadírají pod kůži! Je to přesně tak, jen se to bojíme sami sobě přiznat.