Ok, uznávám, Southpark je Southpark a Kennyho úmrtí jsou legendární, ale... zrovna tenhle díl a konkrétně tahle scéna se mě nějak citově dotkly :)
Konečně se odhodlal; i když mu to trvalo ze všech nejdéle. A ano, Šéf mu musel promluvit do duše a celou záležitost mu náležitě osvětlit, ale koho to zajímalo? Už tu stál, před dveřmi pokoje, s dárkem v ruce, ale ten koneckonců nebyl vůbec podstatný. Natáhl se pro kliku a zaváhal.
No tak, Stane, hlavu vzhůru. Kenny tě potřebuje; seš jeho kámoš, kdo jinej by tam měl sakra jít, když ne ty? Tohle je to nejmenší, co pro něj můžeš udělat.
Nádech, stisknutí kliky, otevření dveří. Stan vkročil do studeného nemocničního pokoje.
"Čau vole, jak je-"
Jenže postel byla prázdná.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit