Jako malá holka jsem milovala dobrodružnou literaturu. Všechny ty ušlechtilé muže i kluky s přísným morálním kodexem.
Z nějakého důvodu jsem považovala za výborný nápad uvěřit různým pateticky mravokárným kecům z těch knih a začlenit je do svého pohledu na svět.
A tak jsem věřila, že lidé jsou dobří. Že jsou schopni přijímat rozumné argumenty. Že si zaslouží druhé šance. Věřila jsem, že svým přístupem mohu zlepšit svět.
Z malé holky se stala velká slečna a z té zodpovědná dospělá.
Se spoustou jizev na víře v lidstvo.
Ale ještě pořád si myslím, že lidé jsou dobří.
Jenže, jak dlouho ještě?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Nevzdávej to. Někteří lidé
Aries
Nevzdávej to. Někteří lidé dobří jsou, nakonec i v těch dobrodružných příbězích se vyskytujou i padouši, jinak by to ani nešlo
Já vím. Děkuju :)
mima
Já vím.
Děkuju :)
*
Tyto Alba
Já tomu taky věřím. Keep going :-)
Tak snad nám to ještě dlouho
mima
Tak snad nám to ještě dlouho vydrží :)
Jako bych se v tom viděla...
Terda
Jako bych se v tom viděla... Ale optimismus musí být. Oni se ti dobří lidé za padouchy jen maskujou ;-)
...protože pak si na ně nikdo
Durwen
...protože pak si na ně nikdo netroufne.
Takže v sebeobraně!
mima
Takže v sebeobraně!
Někteří jsou dobří, někteří
Rya
Někteří jsou dobří, někteří nechutní a někteří životu nebezpeční, je to prakticky stejný jako s houbama ;D
Jak už tady zmíněno, někdy mi
ef77
Jak už tady zmíněno, někdy mi chybí možnost kachničkovat komentáře.
Souhlasím :)
mima
Souhlasím :)
A někteří jsou jedlí jenom
mima
A někteří jsou jedlí jenom jednou? ;)
Existuje na to taky atlas?
Jo, za dobrotu na žebrotu.
Esclarte
Jo, za dobrotu na žebrotu.