Problematika nás, géniů...

Milionový nápad. Přijde jednou za sto let a při nejlepším ho zase rychle zapomeneme, nejlépe uprostřed si řekneme, co že to vlastně počítáme/píšeme/kreslíme, vždyť to nemá ani hlavu, ani patu a skončíme. To je asi ta prostřední verze, že ano, horší je, když nás osvítí múza, daruje nám něco naprosto geniálního, ale on je večer… Známe to, známe to všichni, do rána si nepamatujete zhola nic, a to je pak smutné, ta skleróza se nevyplácí…
Nejhorší případ jsem asi já, možná sice dostanete milionový nápad, jenže potom to přijde… Dokonalé! A nakonec jste stejně tak líní, že nenapíšete ani čárku…