ou řada

Fakt nesnáším úřady. Člověk tam jde a vlastně se nakonec nic nedozví. Úřední mašinerie stále dokola a papírování k tomu. Šel jsem sem vlastně pro formulář. Mohl jsem to sice stáhnout z internetu, ale – měl jsem cestu kolem.
Míjel jsem různé lidi. Jedni naštvaní, zřejmě veřejnost a druzí podle všeho místní. S prázdným výrazem ve tváři, tvářící se nesmírně důležitě. No a jak tak kráčím úřadem, strnu. Na jedněch dveřích je napsáno velkými písmeny: P.I.F.K.A. a pod tím: Postupně. Invazibilně. Fudnamentální. Kolektivum. Analfabetů. Kam jsem se to dostal? Zaklepal jsem. „Dále…“ vyzval mě mužský hlas za dveřmi. Stiskl jsem kliku.