Čas dlouho pokojně plynul. Stromky kolem longbournského dvora vyrostly do úctyhodné výše, než pan Bennet s typicky šibalskou jiskrou v oku vydechl jednoho rána naposledy.
Pan Collins se na svůj nový majetek doslova třásl.
"Těším se, má Charlottko, vskutku. V celém domě budeme muset vyměnit tapety, samozřejmě...," rozvíjel své plány.
Charlotta byla posmutnělá a zároveň tušila, že to stěhování nebude jen tak.
Hlavní dveře pan farář horko těžko zdolal. Každé další - do salonu, do komory, do ložnic - stály za samostatné dobrodružství.
Pan Skim, se kterým se pan Bennet kdysi seznámil v Bathu, nebyl jen obratný artista, ale též šikovný zámečník.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Mně tam chybí jenom bědující
Aveva
Pořád nejsem pevně rozhodnutá
Zuzka
Pořád nejsem pevně rozhodnutá, ale soudím, že pan Bennet ji přežil a posledních pár let strávil v blaženém klidu.
Já bych to tak taky viděla :)
Danae
Já bych to tak taky viděla :) Ona zemřela pokojně na svém, a on si mohl připravit pro Collinse poslední vtípek.
Bezva!
Slizoun jeden! ;)
Rya
Slizoun jeden!
;)
:)
Gwen
:)
správně.. třeba jako dveře bez kliky, bez zámku, bez zámku a kliky...
dveře, za kterýma je tesně jáma se škorpiony.. pardon, jinej fandom...
To je bezva nápad. Ale chudák
kytka
To je bezva nápad. Ale chudák Charlotta,
Dobře mu tak, skrčkovi!
Scully
Dobře mu tak, skrčkovi!
A slz za pana Benneta... (nikdy jsem nějak nepřemýšlela nad tím, že by vlastně mohl zemřít...)
:)
Zuzka
:)
jojo, jsou to poněkud neobvyklé představy...