A/N: Taková optimistická oddychovka jako kompenzace skutečného života...
Znáte to, první láska = růžové brýle se skly tloušťky popelníků. V mém případě extra tlustých, neb jsem považovala za roztomilé i takové věci a podivnosti mého tehdejšího drahého, při kterých si mé příčetné okolí klepalo více či méně nápadně na čelo.
Že dotyčný je opravdu debil jsem seznala též, když se se mnou po třech letech vztahu rozešel po esemesce "protože už ho nudím".
Až za pět let jsem složila střepy svého srdce, zamkla jej a zahodila klíč. Začala žít svůj život za sebe a pro sebe, sama a spokojená.
Tehdy jsem ještě netušila, že muž mého života bude zámečník...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit