Vrátil se. Byla už tma, jako tenkrát, když sem přijel jako malý kluk. Hrad vypadal stále stejně impozantně, jeho stará dobrá škola plná magie a tajemství. Vzpomínky ale zaplašil, protože stále ještě bodaly více, než by chtěl. Ve Velké síni si pak musel uvědomit, že jeho místo už není u nebelvírského stolu, ale že bude sedět v čele s ostatními profesory, on, Remus Lupin.
Teprve teď si uvědomil, že již nějakou dobu skoro nedýchá. Napravil to a v hrudním koši ho bodla všudypřítomná atmosféra této staré budovy. Usmál se a McGonagallová, která zrovna zasedla na vedlejší místo, mu to oplatila.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit