Smečka vlkodlaků hladově okusovala poslední kosti a likvidovala pozůstatky po jejich útoku mocným ohněm. Všichni se tvářili takřka spokojeně, vyvalovali si chlupaté pupky na slunci a nasávali do sebe energie z veselého dne, cachtali se v krvi a klíčními kostmi se rýpali mezi zuby, odkud vypadávaly poslední kousky syrového lidského masa. Postarší generál spokojeně hleděl na tu paseku, co způsobil a mnul si mezi prsty ušmudlaný vous, když tu náhle na obzoru spatřil cosi malého a rychlého, blížilo se to.
„Copak se děje, Fidgreyi?“
„Vy… vy idioti, měli jste zlikvidovat to druhé město!“
„Jedno nebo druhé… Jednou dojde na všechny.“
Dochází mi nápady, co sem psát...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit