Kovář a kováříčci

Bibi si na hlavu připlácla další studený obklad. Moc jí nepomohl. 
Vernisáž byla skvělá, ale to pití… Buď už je stará a nic nevydrží, nebo to víno nebylo nic moc. Teď má pocit, že má v hlavě kovadlinu i s kovářem. Ve stejném rytmu se ozývalo i bušení ze dvora.
Zaúpěla. Zatracený Lukáš, proč musí do toho blbýho železa bušit zrovna teď!
“Nechceš nový obklad? Nebo ještě jeden prášek?”
Bibi zašvidrala nad sebe. Lukáš? 
Dunění na dvoře nepřestávalo.
“Kdo proboha pořád mlátí do té kovadliny?”
“Pepina. Dělá školní projekt.”
“Pepino!” zaječela Bibi. “Jestli se chceš dožít večera, okamžitě toho nech!”