Kdyby tehdy nepodlehl věčné touze vlčet,
nemusel být konfrontován se svým právem mlčet.
Pošetile bez právníka na otázku odpoví,
pak loučení se svobodou vystřídají okovy.
Proč poučky nebral vážně? Měl poslechnout chasu!
Svobody se nikdy nevzdat, s chlapci držet basu.
Neposlouchal moudré rady, volnosti se zřekl,
tím, že hloupě s kroužkem v ruce před svou dívkou klekl.
Deset roků proto mlčí či znuděně zívá,
monolog má jeho žena a on jenom kývá.
Jeho vize byla jasná – pořídit si dědice,
nabrnkl si proto robu – tu saň s tváří světice.
Dřív se tyhle patálie urovnaly rapírem,
teď ji musí anulovat rozvodovým papírem.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit