Plynutí

Jsou dlouhé chvíle osamění,

vzpomínky plynou jako voda,

okamžiky se v život mění

a osud čeká na znamení, 

že jsi se poddal.

Podvečer vrhá dlouhé stíny

a stáří hledí na svět z dáli. 

Kdyby byl život náhle jiný,

upadlý list bys směnil za květiny 

a danosti za ideály.

Býval v ní život jako dravá řeka, 

šlehal jí z očí, tryskal z klína,

teď tiše stojí, možná ještě čeká

na vřelé slovo, na člověka,

co se jí ztratil před očima.

Slunce už chladne, 

svět se k noci chýlí, 

den ještě zvládne,

ale v noci zrádné,

už netiskne jí nikdo milý.