Upozorňuji předem, než se na mne sesypou skalní fanoušci, že jde o fandom FILMU, nikoli knihy. Zcela záměrně, protože se vztahuje ke scéně, která mě v Návratu krále dostala snad nejvíc.
Bylo lehké snít o tom pod střechami Edorasu, ve zdech Bílého Města či před branami Mordoru. Tam uprostřed válečné vřavy byla myšlenka na domov jako pohlazení, něžná, lechtivá a neuchopitelná. Když zem páchla po koňských lejnech a po krvi zabitých nepřátel, nikdo z nás nemyslel na pošlapanou trávu a na zrnem obtěžkané klasy zadupané okovanými botami do bláta.
Ale teď jsme zpátky a všechno je jiné. Kopyta našich koní klapou prachem staré cesty a mně už i to připadá jako znesvěcení.
Najednou nevím, jaké to bude, až se vrátíme. Nikdy dřív jsem Kraj neopustil.
Nikdy dřív jsem nebyl válečným hrdinou…
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Líbí!
Rya
Líbí!
Je to krásně napsané! Líbí!
Peggy
Je to krásně napsané! Líbí!
Jé, říkala jsem si, kdo s
strigga
Jé, říkala jsem si, kdo s těmi hobity přijde :) hrozně hezké je to!
To je povedený.
Arengil
To je povedený.
To je úžasný :)
Scully
To je úžasný :)
Tak ta úvodní poznámka mě
Esclarte
Tak ta úvodní poznámka mě málem odradila, ale je to opravdu hezké a myslím, že se to může vztahovat i k originálu. Působivé.
Moc hezky vyjádřené.
Aplír
Moc hezky vyjádřené.
Ano ano ANO!
Lejdynka
Ano ano ANO!
To je skvělý!
zana
To je skvělý!