Součást většího příběhu, volně navazuje na Stýskání
Ve stínu rozkvetlých třešní v klášterní zahradě se procházeli dva muži.
„Nerozumím tomu,“ promluvil menší. „Proč se chceš vrátit?“
Vyšší si povzdechl. „Protože tam jsem doma.“
„I po tom všem?“
Vyšší neodpovídal.
„Víš, že tu můžeš zůstat. Bratr představený říkal, že by ses mohl stát jedním z nás,“ prohlásil menší.
„Velmi si toho vážím, ale nechal jsem tam dědu a dům, který jsme spolu opravovali,“ řekl vyšší. „Už proto bych se rád vrátil.“
***
O čtyři století, pět měsíců a tři dny později stanul vysoký muž na rodné půdě. Vrátil se a byl zase mladý.
Tak proč mu klášter tolik scházel?
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
To se mi líbí, dýchá z toho
Rya
To se mi líbí, dýchá z toho silný příběh.
Děkuji ti. Jsem ráda, že je
Profesor
Děkuji ti. Jsem ráda, že je ten příběh znát, protože se rodí poměrně dost pomalu.
Moc krásné a působivé!
Peggy
Moc krásné a působivé!
Dík.
Profesor
Dík.
Jé, to je tamten. Moc pěkné,
Esclarte
Jé, to je tamten. Moc pěkné, i když smutné.
Ano, je to on. Díky za
Profesor
Ano, je to on. Díky za komentář.
Má to hezkou atmosféru...
Saphira
Má to hezkou atmosféru...
Dík.
Profesor
Dík.
Silný a jemně vyprávěný
Kirsten
Silný a jemně vyprávěný příběh. Širší verze by mě moc zajímala.
Děkuji.
Profesor
Děkuji.
Širší verze je stále ještě v inkubátoru.;-)