„Myslíš, že mi napíše?“ zeptala se nejistě jedna z dívek.
„Určitě,“ odpověděla jí přesvědčivě druhá příjemným melodickým hlasem.
„Víš, on je úžasný. Ty jeho hnědé oči… a blond vlasy… a jak líbá…“
„Určitě se ozve.“
„Sova už týden nepřiletěla.“
„Třeba je nemocná,“ konejšil melodický hlas.
„Možná. Hrome, kam jen jsem mohla dát ty nové černé střevíce?“ obrátila první dívka list.
„Najdeš je. Pojď, dole se podává večeře.“
Když za děvčaty zapadly dveře, Sybilla Trelawneyová se vysoukala namáhavě zpod postele, zakopla zpět černý lakovaný střevíc a spokojeně se usmála. Už věděla, co a komu bude věštit na zítřejší hodině jasnovidectví …
So, 2010-04-10 13:37 — angie77
Pěkné
Proč mě to jen u Trelawneyové vůbec nepřekvapuje...
So, 2010-04-10 11:51 — Danae
To je ale zákeřnice! Pak z ní
To je ale zákeřnice! Pak z ní nemají být holky na větvi!
So, 2010-04-10 08:49 — KaTužka
Zákeřná toť Sybilla. Peggy,
Zákeřná toť Sybilla. Peggy, máš tu jen 99 slov, poslední tři tečky se ti totiž počítají jako slovo. Pošli mi opravu na drabble.sos@gmail.com a já ti dám bodík.
So, 2010-04-10 07:18 — Esclarte
Cheche
Jak vidím, Sibylka si umí poradit!
So, 2010-04-10 02:34 — Lejdynka
Určitě té chudince řekne, že
Určitě té chudince řekne, že si má dát pozor na mladého světlovlasého aristokrata, a že její nový černý střevíc je pod postelí. Celá Sybilla :)
Docela zajímavé, líbilo.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit