Přání

„Přeji si mít kousek nebe.“
„K čemu ti bude?“
„Nevím.“
„Proč ho teda chceš?“
„Nevidíš jak je překrásné?“
„Vidím jen modrou plochu s bílými cákanci. Nic úžasného.“
„Ty nejsi romantik.“
„Ty snad jo?“
„Ano. Chci mít křídla, dokázat vzlétnout k nebesům, zkoumat nekonečné modravé dálky. Cítit doteky větru, pohlazení po tváři. Přeji si být anděl.“
„Ach ne, už tě zase chytá fantas.“
„Ty necito jeden. To jsou sny. Mé sny, tak mi je laskavě přestaň kazit.“
„Radši pudu.“
„Jen si běž, ignorante, pamatuj si, že jednoho dne mi nebe bude patřit.“
„Jasně ty naivko naivní a ze mě bude Bůh."