Modré oči sledující třesoucí se ženu zahnanou do kouta. Jak moc miloval tyhle chvíle. Pach strachu vznášející se místností. Kořist s touhou bránit se. Bránit se jakkoliv. Krev proudící v žilách a divoký tlukot srdce, znějící mu jako rajská hudba.
„Nepřibližuj se ke mně,“ hlas podbarvený hysterií. Ví vůbec, že jeho kulka nezastaví? Úsměv objevující se mu na tváři je tak krutý a nelítostný. Užívá si to, vždy si to užíval.
Místností se rozezní výstřel. Poslední výstřel, poslední kulka, poslední naděje.
Nevěděla, avšak ve chvíli, kdy chladné špičáky vnikly do jejího těla a začaly z ní vysávat veškerý život, pochopila.
St, 2011-04-06 23:47 — Profesor
No, jo. No. Upíři jsou mrchy.
No, jo. No. Upíři jsou mrchy.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit