Profesor Klark mě posoudil pohledem a nuceně se usmál. Moje nákresy nikdy nebyly nic moc, ale v této ročníkové práci jsem si celkem věřil. Líbilo se mi téma, komiks.
Během posledního týdne jsem spal průměrně 3 hodiny, snědl asi tunu jablek i se šťopkou a zapíjel litry čaje.
“Těmahle čmáranicema se nikdy neuživíš, najdi si něco jiného”. Ani nechtěl nic dodávat a odešel."
“he?”
Vřelo to ve mě. Vzal jsem lihovku a neurvale jako předškolák začal čmárat po mojí práci, podlaze.
Plakal jsem. Zároveň jsem věděl, že jestli ze mne chtěl profesor něco udělat, tak se mu to právě povedlo.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit