Přivítání

V hostinci U Zubatý bylo živo. Odložila kabát a rozhlédla se po lokále.
„Hej ty!“ houkl na ni hostinský zostra, „holobrádkům nenalejvám!“
To už se na ni obrátilo několik štamgastů.
„Co tady vůbec pohledáváš, ha!“ přidal se k hostinskému jeden z nich. Místo levého oka měl černou pásku.
„Hledám práci.“
Lokálem zaburácel smích.
„Práci! Ha!“ zasmál se jednooký drsně. „Ale můžeš to zkusit u lorda Grahama. Když budeš mít štěstí, tak tě jenom vypráská bičem! Ha!“
„Co umíš, chlapče?“ ozval se další. Vysoký. Ramenatý.
„Jsem námořník.“
Muž si promnul vousy.
„Trochu hubenej na námořníka... Ale pomocník by se mi hodil.“