02 - Kačka

Někoho budí zpěv ptáků.
Někoho řinčení budíku.
Nás budí klapání jednorožčích kopýtek.
Nejhlasitěji klape sněhově bílá jednorožka Kačka. Kačka si zařídila pelíšek v zásuvce na příbory. Její štíhlý stříbrný roh se dokonale ztratí mezi hroty našich vidliček.
Kačka si z ostatních ráda vystřelí. Takže když si chceme dát zmrzlinu a spěcháme, abychom se už už dostali do zásuvky pro lžíci, Kačka má ve zvyku zvednout hlavu.
A víte, co se stane, když chcete otevřít zásuvku a něco ze zásuvky drhne o desku nad ní?
Zásuvka se zasekne!
My nadáváme, co se to tam zase vzpříčilo, zmrzlina taje a Kačka se hihňá.
Abyste věděli, není hezké dělat si z někoho legraci. Ono se vám to taky může nepěkně zvrtnout.
A právě to se předevčírem stalo naší Kačce. Zase jednou zespodu zaryla rohem do kuchyňské desky, jenomže podcenila moji chuť na zmrzlinu. Teď je mi to líto, ale pistáciová je moje oblíbená a tak jsem zásuvkou trhla tak prudce, až se ozvalo hlasité PRÁSK!
Ani jednorožčí roh nevydrží všechno.
Zásuvka vyletěla z pojezdů a přistála na zemi. A tam, mezi rozházenými vidličkami, seděla brečící jednorožka s nalomeným rohem.
Kačka měla štěstí, že mám měkké srdce a bohatý výběr lepicích pásek. Ani jsem jí nevynadala. Narovnala jsem jí roh a zpevnila ho párátkem, jako se zlomená noha zpevňuje dlahou. Kačka mi pomohla sesbírat a srovnat příbory. Neslíbila mi, že už to neudělá, ale jsem si jistá, že pochopila, že takové žertování je věc ošemetná a příště bude přemýšlet dřív, než se do něčeho takového pustí.

P.S.: Dneska jsem si dala zmrzlinu se slaným karamelem. Lžíci jsem ze zásuvky vyndala tak rychle a hladce, že zmrzlina nestačila ani trochu povolit.