Modrovous

Pozotvírala dveře v celém zámku.
Tu příšernou místnost vydrhla do běla. Těla svých mrtvých předchůdkyň řádně pohřbila; přiměla se slušně pohřbít i tu bestii.
Umyla všechna okna, pustila jimi dovnitř čerstvý jarní vítr. Pověsila nové závěsy, naleštila podlahy, nablýskala lustry, vycídila poháry a mísy - a uspořádala ples.
Zámek byl plný jasu a smíchu.
Přesně tak, jak jí to Modrovous kdysi sliboval.
Objevila všechny poklady, všechno bohatství a všechny krásy, které zámek skrýval. Otevřela každé dveře, pro každé odloupla z kruhu u pasu jejich klíč.
Jeden jí zbyl. Začernalý a trochu narezlý.
Jak ho obracela v prstech, rozpadl se na prach.