O zahradě

Branka se se skřípáním otevřela, do zahrady vstoupil muž. Z toho odporného zvuku mu naskočila husí kůže. Zahrada byla zarostlá nálety a kdejakým plevelem, stromy zplaněné, s větvemi pokroucenými stářím. Všechno zanedbané, bez užitku. Vzduch páchl zetlelým listím. Raději rychle odešel.
Po chvíli branka znovu vrzla, do zahrady se protáhl malý klučina. Vzrušením mu naskočila husí kůže. Zelené příšeří staletých stromů porostlých liánami ho lákalo k dobrodružství. Zdálo se mu, že v křoví zasvítily oranžové tygří oči. Z hloubi zahrady zaslechl dunění tam-tamů. Zarostlá cestička ho možná dovede k ukrytému pokladu. Vzduch zavoněl kouzlem. Přál si, aby nikdy nemusel odejít.