Rohanští koně

Chlapec vtrhl do stáje jako vítr a drobná chundelatá kobylka neurčitého plemene mu vesele zaržála na uvítanou.
„Světluško, viděl jsem královy koně! Jsou nádherní!“
Frknutí.
„Vysocí a ušlechtilí, jako sen.“
Kobylka odvrátila hlavu a začala soustředěně tahat seno ze žebřin.
„Tak krásné koně jsem nikdy neviděl. Na ten pohled nikdy nezapomenu.“
Razantní kopanec do pažení.
„Světluško?“
Ticho.
„Víš, oni jsou hlavně vystrojení, čabraky, postříbřené postroje a tak. Bez nich by to zas takový pohled nebyl. A jezdci jim hodně přitahují uzdu, aby nesli hlavu vysoko, tak vypadají vyšší. Jinak jsou... no, koně.“
Trochu mírnější ticho.
„Světluško, chtěla bys zaplést hřívu?“