Zazpívej nám, má milá, kam roštěná zmizela.

Darování květiny nikdy nebyla otázka pouhých několika minut a pár obětovaných chechtáků. Vlastně to znamenalo učiněné peklo.
(Gwyneth by nejspíš řekla, že největší peklo vždycky byla ta kytka samotná. Budiž. Svou floristickou negramotnost doznávám.)
Nicméně pořád se v kalendáři nacházelo pár momentů, které si návštěvu květinářství vyžadovaly.
Třeba dvacetileté výročí svatby. Považte, mohl jsem si dovolit přijít domů bez květiny?
„Barnaby? Kde jsi sehnal tu kytku?“ zeptala se Gwyneth druhý den kolem oběda.
„U Kratzmara v květinářství.“
„A co ti o ní řekl?“
„Že se jmenuje Adele a umí zpívat. Proč?“
„Nic. Já jen, že sežrala hovězí i s talířem.“