Otevřeno - zavřeno

Seděl vedle ní. Nebyl sám a ona nikam neodešla. Jen vzala téma a utekla s ním za obzor. Ještě jí rozuměl, ale už byl sám. Jiní utekli s ní, on zůstal stát, strašák v polích.
Vzal svoje myšlenky a utekl s nimi jinam, na obzoru byli lidé. Jenže únava lepila nohy k oranici.
Ohlédla se, usmála, přisedla blíž. Byl tam a nebyl tam. Nepřítomně jí hladil prsty. Úsměv zhasl. Řekla moc, mluvila hlouposti. Ukazuje, čím je a jemu se to nelíbí. Je unavený, ale tomu nelze přičíst to, že v tuhle chvíli nezavřel oči. Že se neohlédl.
Že se rozplakala.