To si tak Pankrác jednou v dobrém rozmaru pobrukuje písničku ze svého dětství, když jej překvapivě vyruší Zdirádek.
"...na Plutonu,na Plutonu, tam mám svoji Lisu Monu..."
"A proč, tati?"
"Jenom, aby se to rýmovalo. I kdybych uměl doletět na Pluto a měl nějakou Monu Lisu, určitě bych ji tam nebral. Co také s obrazem tam ve tmě."
"Tam nesvítí sluníčko?"
"Jen trošku, jako nejjasnější hvězda. Je to od Slunce příliš daleko."
"A na Neptunu vážíš tunu?"
"To také ne, to by musel být Neptun mnohem větší než Země, což není. Celá ta písnička je legrace, Zdirádku!"
"I to, že chceš mít na Saturnu s popelem urnu?"
"Ano, tak daleko kosmonautika ještě dlouho nebude, abys mě tam vystřelil."
Jedn můj kamarád z dětství skutečně složil písničku se zde citovanými verši, čímž mu alespoň takto na dálku děkuji za inspiraci. Pokud jej do budoucna přesvědčím, aby se též účastnil DMD, bude to určitě obohacení naší komunity.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Jé, to je báječný! A ta
P.M.d.A.
Jé, to je báječný! A ta básnička musí být bezva :-)
Díky. A ta básnička,
Chrudoš Brkosl…
Díky. A ta básnička, respektive písnička bezva je, přetlumočím onomu kamarádovi.
Ta básnička vypadá dost
Esclarte
Ta básnička vypadá dost zajímavě. A jak je vidět, vzbuzuje fantazii.
Fantazii vzbuzuje určitě.
Chrudoš Brkosl…
Fantazii vzbuzuje určitě. Dovolím si zde tu písničku celou ocitovat:
Na Merkuru, na Merkuru,
sloupl jsem ze stromu kůru.
Na Venuši, na Venuši,
tam mám svoje uši.
A na Zemi, věřte mi,
tam bydlíme v přízemí.
Na Marsu, na Marsu,
tam je hodně mrazu.
Na Jupiteru, na Jupiteru,
vyhráváme na citeru.
Na Saturnu, na Saturnu,
tam chci mít s popelem urnu.
Na Uranu, na Uranu,
dostal jsem od někoho ránu.
Na Neptunu, na Neptunu,
tam já vážím aspoň tunu.
Na Plutonu, na Plutonu,
tam mám svoji Lisu Monu.