Sedmero ctností

Předevčírem, třikrát běda,
navštívil nás král, náš děda.
„Slyšte, slyšte, drazí vnuci,
dospíváte, nejste kluci,
udělám z vás rytíře.
Říkáte si: K nevíře?
Vymyslel jsem program denní,
stanou se z vás muži ctění.“
Včera začal rozvrh hodin,
dneska, vězte, sotva chodim.
Zápas, lov a plavání,
potom básní skládání,
lukostřelba a hra v šach,
taktak stojím na nohách.
Pak mě ženou na koně,
pohřběte mě v záhoně!
I Maedhros sotva leze.
„Brachu, já mám svoje meze,“
zanaříká vyčerpaně,
obličej mu klesá v dlaně.
„Vážně nechci dožít jitra,
co nás, sakra, čeká zítra?“
„Já chci umřít do večera,
program stejný jako včera.“