Kolo života

Smrť tuto část svých povinností neměl rád, připadalo mu to poněkud nepatřičné. A tentokrát to bylo ještě horší. Rozhlédl se, ale nikoho neviděl.
"MÁME TOHLE OPRAVDU ZAPOTŘEBÍ?" řekl do prázdna. Odněkud zpoza nedalekých skal se ozvalo chichotání.
Zatím v údolí se rodilo dítě. Porodní bába se otočila na holohlavého mužíka: "Nechce se mu."
Muž si povzdechl a vyšel ven z místnosti.
Smrť rozhodným krokem obešel poslední balvan. Spatřil ducha starého muže, jak se dívá na západ slunce. Postavil se vedle něj a chvíli spolu mlčky sledovali majestátní scenérii.
"JE ČAS, OPATE."
Smrť napřáhl kosu.
A údolím se nesl pláč dítěte.