Až za hrob

Odhrnul těžkou záclonu. Malý hotelový pokojík osvítil na okamžik paprsek slunce.
„Vystopoval nás,“ řekl pochmurně.
Vycházela právě z koupelny, jen v kalhotkách, hlavu si utírala ručníkem.
„Kdo zase?“
„Magor, co nám zabil psa.“
„Miláčku, přejelo ho auto! Jenom náhoda, blbá, já vím… Vyjeli jsme si spolu, abychom se z toho oklepali!“
Ztrhaný pohled štvaného zvířete.
„Náhoda?“
Přitiskla se k němu.
„Tobě z té smrti hrabe, chudáčku. Kdo to podle tebe je?“
„Říká si Billy the Kid. Prý jsem ho zastřelil z hnusné zálohy!“
„Jako nějaká reinkarnace? Proboha snad si nemyslíš, že seš převtělený Patt Garret?“
„Já ne, ale on jo.“