Dnes je jiná doba, dřív když trpaslík potkal trolla, popadl sekeru a první co ho zajímalo, bylo, kolik prstů stihne tomu balvanisku (trollové prominou) useknout, než ho zmíněný balvan rozmázne o nejbližší zeď. Trpaslíka, ani Trolla vůbec nenapadlo, že je to špatné. "Já ti useknu prst a ty mi zlomíš tři žebra." Všichni to respektovali.
A dnes? Chodíme kolem sebe po špičkách, všichni si dávají pozor, aby nepřišlápli druhému byť i jen špičku vousu (nebo lišejníku) a aby jej ani slovíčkem neurazili.
Koloběh života pokračuje: rodíme se a umíráme a zase se rodíme... jen jsme takoví měkčí, víte? A choulostivější...
Toto drabble věnuji Svojsíkovu Kníru alias Bílému červovi. Žij dlouho a blaze.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Ach jo, tohle je trochu
Profesor
Ach jo, tohle je trochu smutné. Pořád ale úsměvné.
No jo, zašlé časy a tak dále
George
Děkuju za komentář :)
Moc dobré!
Rya
Moc dobré!