S Evženem na výletě

Dostrkala kolo se splasklou duší na vrchol kopce. Tam už Evžen ve svém přiléhavém žlutočerném cyklistickém dresu netrpělivě čekal. Odpočinutý, připravený vyrazit dál. Jako vždy dříve, než Petra popadne dech.
„Kde seš? Do večera chceme ujet ještě 65 kilometrů!“
„Asi jsem píchla.“
Petra se pustila do zkoumání závady. Asfalt žhnul.
„Pusť mě k tomu,“ odstrčil Petru Evžen.
„Vidím. Hřebík! Ten musí jít z kola ven!“ Zasmál se vlastnímu vtipu.
„To se snadno opraví, hnedle budeš moct nasednout a šlapat dál.“ Sklonil se k bicyklu.
Petra zamávala na projíždějící černé lesklé Volvo. Nasadila okouzlující úsměv, naskočila a auto se tiše rozjelo.