Vidět neznamená vědět

Zadívala se na svůj odraz v zrcadle. Zdravým okem si prohlížela svou ošklivou tvář. Jedno oko vidoucí, druhé slepé. Na čele měla ránu od včerejšího dne. Zase po ní někdo hodil kámen. Je to prokletí, být šeredná? Byla přesvědčena, že ano.
"Fuj, nešahej na mě ty zrůdo," znělo jí v hlavě. "Máš obličej hnusnější než prdel!" "Fuj! nechtěl bych vidět její zadek!"
Rozervaná a unavná se schoulila do klubíčka v rohu pokoje. Tělem jí začala proudit nesnesitelná úzkost, bušilo jí srdce a motala se jí hlava.
Tenkrát ještě nevěděla, kolika lidem v budoucnu zachrání život, protože ví jaké to je.