Smrtelná nemoc na třináct

„Jeho inteligence byla nezměrná, duch jiskřivý, vzhled dokonalý. Elegantní chování doplňovalo vytříbený vkus...“
Hrdinu mám! Co by měl dělat? Kam by měl jít? A s kým? Tu náhle – smutné zaklepání na rameno.
„Mary!" vyjeknu. "Tys mě vyděsila!“
„Kdy napíšeš o mně?“ Mary Sue kňourá a choulí se. Je mi jí skoro líto – takové malé, hubené nic.
„Brzo,“ slibuju. A pak můj hrdina naskočí do drožky, cestou do klubu gentlemanů odstřelí pět padouchů, zachrání sexy mladíka v nesnázích a v okapové rouře nalezne ukradený diamant.
„Nebyl tvůj?“ otočím se na Mary. Jenže Mary nedýchá. Zašla u mně, chudinka, na akutní nezájem.