"Přadlena"

Ach já ubohá! Co já si počnu! Vždyť je celá komnata až po strop plná. I kdybych od rána do rána předla, ani za sto let bych tolik nespředla. A já ani příst neumím. Kdybych jen svou matku poslouchala, pracovitá byla a příst se pořádně naučila. A ona se za mě najisto styděla, že i královně nalhala, že od předení musí mě odhánět. Bodejž by raději pravdu byla vyjevila. Já bych snad i tu ostudu a pohanu snesla. Ale teď? Co počít? Sedím tu už třetí den, celá komnata je samý nespředený len a královna jistojistě se dnes přijde podívat.