Musíš armádu opustit

„Jsem tady, Chindûr-thrakka."
Pokyne mi, ať se posadím. „Rozhodla jsem se, co s tebou, Igrûn," řekne. „Musíš armádu opustit. Tvoje nekázeň..."
Přikývnu. Vím to. Stále jednám jako Divoká: rozhoduji se sama.
„Půjdeš do Lug-gorothu."
Nevěděla jsem, že v Lug-gorothu je i trestanecká kolonie. „Na jak dlouho?" vyděsím se.
„Záleží na tobě. Jak tě znám... jestli si tam nepobudeš, brzy se vrátíš. Dagîr, to není pro tebe."
Prudce vzhlédnu. „Chceš ze mě udělat důstojníka?"
„Co jiného?"
„Je tu ale překážka." Chindûr dobře ví, jaká.
„Ano," kývne. „Proto musíš armádu opustit. Před Lug-gorothem nastoupíš do školy."
Raději bych do trestanecké kolonie.