Pod hradem

„Vezmeme hrad ztečí“, pravil rytíř nad číší,“ zásoby se tenčí, a vaše řeč je nezvýší!“ „Už dávno jsem chtěl udělati, co zapotřebí jest, k plánu b se odhodlati, vymyslet si lest.“ „Milý pane rytíři, tvá slova jsou ostrá, pokračuj a nezbude tu, z tebe nic než kostra,“ chechtá se mu kolem ramen, jeho bratr ve zbroji, kdysi na hlavě mu přistál kámen a už prostě nestojí.
Rytíř se hned napřáhl, k odvetnému kroku, zvrávoral, ztratil balanc a učinil skoku. Nešťastník se koulí svahem, ostatní se diví, kam tak rychle zmizel šmahem, vyjeveně civí. Zavolal je o pomoc, prochlastali celou noc.