Opomíjená

Nikdy si na ni nevzpomněli. Její tituly udělovali jiným - honosnějším, barevnějším, příjemnějším. Přání je otcem myšlenky, a tak si snad ani nedokázali vzpomenout.
Nechtěli ji vidět. Nechtěli ji slyšet. Nechtěli s ní sdílet cestu.
Ale nikdo se jí nedokázal vyhnout.
Doufali, leč marně. Snažili se o nemožné. Zkoušeli zkratky i náročnější stezky. Přelézali hory, brodili řeky, plavili se po mořích.
Leč neexistovala cesta, kde by ona nebyla.
Neexistovalo místo, kam by nezavítala.
Navštívila krále v honosném kočáru stejně jako poutníka na okraji prašné cesty. Setkala se s pasákem ovcí i loupežníkem.
Protože nikdo se na cestě života nedokázal vyhnout smrti.