Stále stejný

Lucius Malfoy jim sdělil pouze to, že by Snape "měl být někde v Anglii."
Od té doby prohledali snad každou píď země a vyslechli nespočet svědků, kteří tvrdili, že vědí přesně, kde se ten muž nachází (samé bludy).
Harry se propadal hlouběji a hlouběji do deprese.
Dokud se jednoho slunečného dne nerozhodl poobědvat v St. James parku a na lavičku si k němu nepřisedla povědomá postava.
Na lavičku.
Uprostřed Londýna.
Za bílého dne.
Harry se zhluboka nadechl.
"Snape, určitě víte, že vás už několik týdnů marně hledáme, že ano?"
"Inu, to víte, Pottere, dávám přednost setkání, které inicializuji já sám."