Sovátko je velice statečné

Chrápání.
Myšák: „Sovátko, slyšíš?“
Sovátko: (šeptá) „Ne.“
Myšák: „Máš práci“.
Sovátko: (tiše úpí): „Nemám. Je den!“
Myšák: „Ale je téma.“
Rachot padajících hrnků. Popuzené mumlání.
Sovátko: „Kolik je hodin?“
Myšák: „Za deset osm.“
Rachot padajícího nábytku.
Sovátko: „RÁNO?“
Myšák: „Jo.“
Sovátko „Vždyť je světlo!“
Myšák: „Ne tolik jako včera.“
Sovátko: „Kafe?“
Myšák: „Máme.“
Sovátko: „Sluneční brýle?“
Přehrabování.
Myšák: „Sakra… mám je!“
Sovátko: „Kus tmavé látky?“
Myšák: „Ano, ale…“
Šustění látky.
Myšák: „Vypadáš jako muslimská sova! Sovátko, takhle nemůžeš letět, vždyť neuvidíš.“
Sovátko: (spokojeně): „Neuvidím. Má před očima tmoucí tmu. Poletím podle navigace.“
Myšák: (zmateně): „Ty máš navigaci?“
Sovátko: „Samozřejmě. Nasedej!“