Navazuje na Čtyři nad polévkou a probíhá paralelně s Intermezzem :).
„Tvá... Kdo vlastně je?“
„Sestřenice z druhého kolene. Žena mého muže.“
„Je šílená vždy, nebo jen při rodinných obědech?“
Alexandr se ošije a místo odpovědi zchladí rozpaky vínem. „Je intenzivní, když jí na někom záleží,“ řekne nakonec a připadá si hloupě. Neočekával, že se bude muset zastávat právě Anety. Možná že měl.
„Je hezká.“ Zamyšlení. „Ale vzala jsem si tě, abych se schovala před řeckými tragédiemi. Nejlépe někam na temné dno rodinného krbu.“
Její papírový manžel se zasměje. „Tohle ti jako temné dno nepřipadá?“
„Asi ano,“ usměje se nakonec Nora a zakrouží opuštěnou lžící v polévce. „Ty knedlíčky jsou vynikající.“
Nevím, čím to je, ale vždycky když píšu Noru, je to jakési jiné. Jako bych vstupovala do 20. století...
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit
Je to hrozně hezky
Lee
Je to hrozně hezky atmosférické, úplně slyším cinkot lžic. :)
Jé, děkuji :).
Ancient Coffee
Jé, děkuji :).
Alexander je prostě roztomilý
Eillen
Alexander je prostě roztomilý. Úplně ty jeho rozpaky vidím!
Nádherně popsaná scéna.
Awww. Děkuji.
Ancient Coffee
Awww. Děkuji.