Povídání o slůvcích

Mám jich okolo sebe spoustu.
Krásných a malebných (též slovíček hanebných - ty však nechme spát, o těch si nechceme povídat).
První mi šeptala maminka, když jsem byla malinká.
Pak přišly první lásky, něžné jako sedmikrásky.
Co řekne muž z lásky ženě, je navždy v srdci uložené.
Mé dítě, moje pýcha, pro něj moje duše dýchá, když poprvé se z breptání oslovení máma vymaní.
Pak spousty otázek a ptaní nás k odpovědím popohání.
Však co nám srdce otevírá, je nejkrásnější v nitru víra, že dítě, přítel, bratr, muž, každý kdo to vysloví, zlomí samoty okovy.
Stačí tři slůvka "Mám tě rád."