DMD č. 23. pro 23. 4. 2018. Téma: Malebná slova

"...beautiful beauty," the Doctor tried luring a Word Lord from his word dimension.
An immaculately dressed man appeared.
"I need help with someone from your lexical-driven dimension."
'Nobody No-one,' the Doctor mouthed.
"Nobody?" the confused Cat answered.
Another man appeared.
The Cat gasped.
"What do you want?" Rimmer snarled. "I'm saving the multiverse from a madman."
Rimmer nodded in the Doctor's direction.
"You and whose brain?" The Cat retorted.
"Me, Hilly's clever version."
"What?" The Doctor watched newcomers confusedly.
"I invented you to distract Rimmer."
"But...," the Doctor's illusion vanished.
"I can return to Red Dwarf," Rimmer said.
"Oh, no!"

"Dobrý den."
"Rukulíbám, drahá slečno, arciť rozkošné odpoledne nám dnešek nabídl k prožití. Ale zářivý háv, kterým je mocné slunce odělo, se již barví do nachova a mně přepadla hříšná chuť na něco sladkého ke kávě."
"Pardon, říkal jste jedno kafe? Ještě něco?"
"A co tento tmavočervený zázrak jásající lesními plody a lákající bělostnou smetanou, mohla byste mi jej doporučit?"
"Malinovej řez? Ten je vod minulýho úterka, ale nic mu nebude. A to kafíčko bude preso, nebo turek?"
"Ach, tady se píše, že máte pravý zelený čaj provoněný jasmínovým aroma, dám si raději ten."
"Dobře, dva pytlíky pro vás. Cukr?"

Jeho laskání je opojnější než víno.
Jako nejčistší vonný olej jeho jméno.
Kvítek šáronský, lilie mezi trním - má milá.
Její oči jsou podobny holubicím, ze rtů jí kane strdí.
Lahodný je jeho hlas, nejlíbeznější jeho slova.
Jeho láska je prapor nad mou hlavou.
Jako zahrada uzavřená je má nevěsta.
Sad s granátovými jablky, vydávající přesladkou vůni.
Jeho levice je pod mou hlavou, jeho pravice mne objímá.
Naše lůžko je samá zeleň, trámy má z cedrů, střechu z cypřišů.
Voní jablíčka lásky a všechny výtečné plody nad našimi dveřmi.
Zapřísahám vás, jeruzalémské dcery, nebuďte a neburcujte lásku, dokud nebude chtít sama.

‘Jmenuji se Harry Potter,‘ načmáral do deníku.
Inkoust zmizel a vzápětí se s úklonou objevila kreslená postavička.
‘Víš něco o Tajemné Komnatě?’
Postavička se odplížila se přes okraj stránky. Znovu se objevila a pobídla ho pohybem ruky. Harry otočil list.
Na další straně byla kresba skříně a jiná, větší postavička. Náhle se kresba změnila v pavouka. V tom na stránku skočila první postavička s hůlkou v ruce. Následovala scéna, kde postavička přebrala medaili.
„Co to je za blbost?“ postesknul si Harry.
Druhý den spolu s Ronem prohodili deník Ufňukané Uršule hlavou.
Celá záležitost ohledně Tajemné Komnaty skončila, jako když utne.

Poznala ho přes internet, jak je v dnešní době mimo jiné také čím dál častější. Po nějaké době psaní si příjemných správ svolila ke schůzce, a byla okouzlena. Martin byl šarmantný a vtipný společník. Domluvili se poté na schůzce další a pak ještě další, jejich psaní se začlo stávat důvěrnější.
Martin ji zahrnoval komplimenty, na schůzky nosil květiny a maloval jí, jak dobře se spolu budou mít. Uměl to tak živě, až si v hlavě začala vytvářet obrazy z jeho slov.
Avšak nedlouho poté, co se dohodli na společné půjčce, Martin zmizel s celým obnosem pěněz i všemi svými sliby.

Tak posadil se básník ke svému stolečku. I dnes se svět otáčel podle vinných džbánků. Namočený štětec krouží po pergamenu pomalu, s citem, přesto je písmo roztřesené. Tak ať! Na síle veršům forma neubere. Znak za znakem přibývá, stejným tempem se pohár prázdní. Dnes si odpustíme všednost a černý inkoust kape do zápisu.
Teď bude spokojen, nyní může vyjít ven a pozdravit své známe: stromy, květiny, ptáky. Nasedne do loďky a míří k příteli nejvěrnějšímu. Luna mu kyne na pozdrav. Dnes, pane, utěšíš můj žal. Měsíční stříbro se odráží od hladiny, Li Po se nakloní a konečně obejme svou múzu.

„Takže vy tvrdíte, že tento občan za vámi přišel a nabízel vám intimní spojení...“
„Nic mi nenabízel! Přišel ke mně a znásilnil mě!“
Policejní úředník se trochu zakabonil.
„Taková slova byste měla používat jen případě, že jste si jista, že vás chtěl znásilnit...“
„Zatraceně, posloucháte mě?! Ten čmoud mě prostě zatáhnul do uličky a znásilnil!“
Úředník zrudl.
„Proboha, tedy pardon, neproboha, ale takovéhle výrazy vůbec nepoužívejte! Chcete snad říci, že útočník byl tmavé pleti? Rozmyslete si dobře, co odpovíte.“
„Jděte do prdele, myslíte, že jsem slepá? Jak mi pomůžete?!“
„Promiňte, ale uvědomujete si, že jste právě použila několika hrubých slov?“

Rozprostovlasatělá cukrárnice klidně usrkávala kakao.
S elánem a grácií, mlékem a třtinovým cukrem, hověla v pohodlném křesílku před svou živností.
Indiánek, větrník, míša řezy, laskala jazykem každé slovo, jako by opravdu pojídala zmíněné. Na plastovém stolku před ní stál její dnešní mazlíček, košíček z ořechového těsta naplněný čokoládovým ganache.
Cukrářskou vidličkou ukrojila malý kousek, nadechla se a ochutnala. Do zavřených očí pálilo letní slunce, nijak nevnímala shon na náměstí panující.
Jeden dokonalý moment a jedno dokonalé sousto zatím nepojmenované cukrovinky.
Nebeský čokodort, říkala si v duchu, sladkobolný košík, letní svátek, lahodinka, čokokrál.
A jestli neumřela, vymýšlí v Miletíně název dodnes.

Oblýskané sukovité schůdky jsou téměř kolmé a slanou vodou kluzké. Držím lesklý podnos s kávou a vejci se slaninou zdravou rukou a tou zafačovanou se mírně opírám o schůdky. Zaklepu na bílá dvířka kajuty a vstoupím, bosé nohy se zaboří do malinově plyšového koberce.
Kapitán je vzhůru už od půlnoci. Mračí se do tlustých knih, plavé a šedé pramínky vlasů se mu vyplétajá z cůpku.
Když mě spatří, nasadí vlídný výraz a shodí z pruhovaně polstrovaného taburetu černorezavou kočku Mášu. Snídani si položí na klín.
Než dosnídá, nechá mě zkoumat si z mapy malebná slova. Kalimantan, Flores.
Brigáda na trajektu.

..............................................................................
................Naš.............................................e os.................
................tří.............................................jso................
................u o..........................................str................
................á. Naše ostř..........................í jsou ostrá..................
................Naše ostří j.......................sou ostrá. N................
................aše ostří jso...................u ostrá. Naš................
................e ostří jsou................ostrá. Naše.................
................ostří jsou os.............trá. Naše os................
................tří jsou ostrá........Naše ostří j................
................sou ostrá. N....aše ostří jso................
................u ostrá. Na..še ostří jso................
................u ostrá. Naše ostří j................
................sou ostrá. Naše o................
................stří jsou ostrá..................
................Naše ostří js................
................ou ostrá. Naše................
................ostří jsou ostrá. N................
................aše ostří jsou ostrá..................
................Naše ostří jsou ostrá. N................
................aše ostří jsou ostrá. Naše o................
................stří jsou os...trá....Naše ostří j................
................sou ostrá.....Naše o.....stří jsou o................
................strá. Naše.....ostří jsou.....ostrá. Naš................
................e ostří jso.......u ostrá. N........aše ostří j................
................sou ostrá...............Naš..............e ostří jso ................
................u ostrá. N........................................aše ostří................
................jso.........................................................uo................
................st...............................................................rá..................
...........................................................................................