Štěstí a čest

Palankýn z třešňového dřeva má záclonky z bambusu. Uklánějící dav mě nevidí, ale já mohu pozorovat všechny. Když zahlédnu jeho, srdce se mi v hrudi zastaví. Kolem úst už se mu rýsují vrásky, ale pohled má stále pevný. Na ošoupané haleně hrdě nosí mon dávno mrtvého lorda. Ronin, samuraj bez pána. Zažila jsem s ním nejkrásnější den svého života. Já, princezna na útěku, on, můj poslední osobní strážce. Zdálo, že spolu můžeme být šťastni - v den Hvězdy tkalců jsme se potáceli mezi láskou a povinností. Následujícího rána vše skončilo. Štěstí beze cti je pouhá iluze. Přesto nikdy nezapomenu, Miyamoto Usagi.