Hořkosladce

Šeptanda se začala šířit už druhý den tábora.
"Rejsek vysloveně nesnáší pelyněk."
"Přímo bytostně. Nesnáší. Pelyněk."

Chudák Rejsek se pak musel potýkat s kdečím - s pelyňkem ve své lahvi na pití, s pelyňkovým čajem, s pelyňkovou buchtou. Jednou rozhořčeně odešel od nedojedeného oběda, protože mu nějaký šprýmař přisypal pelyněk i do jeho várky guláše.

"Žabáku? Chtěl jsi se mnou mluvit?"
Žabák důvěrně přikývl. "Pojď sem blíž."
Byli na mýtině za táborem sami. Rejsek váhavě poslechl.
"Víš, Rejsku, už chvíli jsem ti chtěl říct--"
Žabák se nadechl. Pak Rejska políbil.
Chutnal jako pelyněk, syčák jeden. Přesto to políbení nemohlo být sladší.