Kam se poděl?

Pryskyřice, klih a čerstvě nařezané dřevo v horkém květnovém odpoledni pronikavě voněly až na ulici. Dveře však zůstávaly pevně zamčené.
Světlovlasý mužík s velkými brýlemi naposled rozzlobeně zabušil, než to vzdal a váhavě odcházel.
Když míjel otevřený obchod Evžena Vulpese, nedalo mu to, aby se nezastavil:
„Neviděls Ambrože?“
Evžen překvapeně vykulil oči: „Už pár dní ne. Copak má zavřeno?“
Znepokojeně se rozběhl k bratrancovu domku.
Ambrožovo nedbalé zamykací kouzlo překonal jako nic.
V opuštěné řezbářské dílně našel nedokončenou skřínku. Zaznamenal tenkou vrstvičku prachu. Bílé kolečko na dně sklenice na vodu.
Nervózně přejel dlaní po stole.
Žádná stopa.
Žádný vzkaz.
Nic.